Chapter 11 1/3

 Danul.xx

#Zase prosíme o komenty, opravdu se nám pak lépe překládá. 

P.S pokud si tohle čte ta co, překládá Psychotic na té druhé stránce, tak ti chci říct, že my jsme neřekli, že máme lepší překlad. A mě boleli záda, jsem teda nikde nenašla ;) Tak nás neshazuj, každý si to překládá jinak a podle sebe.Dík!

Vytrhla jsem se ze spánku mé zanedbané tělo šlo přes spoře osvětlenou halu a moje nohy se motaly. Sotva jsem měla energii na procházku byla jsem, tak vyčerpaná. Polovinu noci jsem se věnovala Jamesově děsivé teorii a moje mysl byla plná předpokladů a vysvětlení.

Jak na to James poukázal dávalo to smysl. Harry se zdá vždy o krok napřed a vždy vypadá, že ví co dělat v dané situaci. Byl chytrý, protože je to potřeba. Ikdyž byl většinu dne zavřený v cele věděl různé věci. Našel sklep během té bouře až moc rychle. A jestli opravdu zavraždil i víc žen, než jsem si myslela, tak je lepší, když od sebe odpoutá pozornost tím, když řekne, že našel ty mrtvé ženy.

Navíc se zdá, že je ten typ, který by mohl lehce zvádnout manipulaci. Mohl nějak vydírat nebo ovlivňovat stráže, aby mu dali klíč. Může dokonce spoluporacovat s Thomasem. Určitě mluvil tím blahosklonným tónem. Potom všem je pořád vrah. Není to tak, že by ty ženy z kůže nestáhl.

Všechny ty věci, co se mi snažil James vysvětlit na cestě a každá věta, kterou řekl dávala smysl. Čím víc mluvil tím víc jsem si začala myslet, že žádný zaměstnanec vrah není.

Ale tomu, že jsme našli vraha se mi nechtělo věřit úbec to prostě nesedělo. Něco je jiné. A není to ta Jamesova teorie, ale něco společného s Harrym. Něco co po čem by se tlačítko OK zmáčknout nedalo. Moje intuice se dohadovala s mým svědomím, jedna část věří, že je to Harry a druhá část mého já věděla, že to tak nebylo.

Teď byla moje mysl všude a nikde musím si vše z těch událostí poskládat dohromady. Potřebovala jsem odpovědi. Odpovědi o Cynthii. Opovědi na to, proč se Kelsey chová tak divně a odpověď o tom zda je Harry vrah nebo ne. A co je lepší než se zeptat Harryho osobně?

Vím, že je to hloupý můžu být totiž další, kdyby věděl, že to vím. Ale nějak se nebojím. A je mi to docela jedno. Jen chci vědět, co se to najednou děje. Vstoupila jsem do jídelny a mé oči prohledaly místnost a snažili se najít vysokého chlapce a svůdné rty.

Ale nenašly nic jen unavené zombie těla pacientů. Musí být zase pozdě. Vzala jsem místo u stolu, který byl neofficiálně stálenáš. Položila jsem hlavu na své ruce a oči nechala zavřené. Jako bych odpočítavala čas do doby, kdy dorazí. K tomu, abych udržela svou mysl na uzdě jsem musela myslet na včerejší večeři a Jamese a jeho projev k nezaplacení. A jak jsme vyšli z restaurace ven, a mě se ulevilo, že nikde žádný Stalker. Také jsem přemýšlela o objetí s Jamesem, když jsem si vzpoměla na vůni skořice. S těmito myšlenkami bylo vše, tak uklidňující, že mi netrvalo ani minutu, abych se pomalu dostala do říše snů a ospalosti. Spala jsem jen napůl, když moje hlava škubla prudce nahoru, když jsem uslyšela někoho přicházet.

"Cynthia" promluvil Harryho chraplavý hlas, který mě přemlouval z ospalého stavu. "Cynthia Porter" Jeho tmavé obočí bylo vyrité spolu v mých myšlenkách, když se přesunul na židli vedle mě.

"Jo?" Zeptala jsem se a promnula si oči. "Co je s ní?"

Zamrkala jsem ve snaze se probudit a podívala se s očekáváním na Harryho. A jak mé oči skenovaly jeho postavu, tak mohu přísahat, že je každou sekundou víc atraktivní. Čím déle se na něj díváte tím víc vás pohltí, svádí vás do temného světa a vy už nebudute chtít odejít. Silné svaly stále hladká a opálená pokožka, ikdyž měsíc neviděla slunce. Jeho kudrliny posunul zpět na hlavu od jeho význých očí a svěžích rtů.

"Jak, že vypadala?" Zeptal se.

Zívla jsem "Špinavá blond, hnědé oči a asi kolem třiceti. Proč?"

Harry se na mě vážně a v hlubokém zamyšlení podíval. "Myslím, že si ji pamatuju."

To mě probudilo.

"Opravdu?" Zeptala jsem se plná energie.

Přikývl. "Jo je hubená né? A má vždycky pytle pod očima?"

"Ano!" zvolala jsem. "To je ona! Díky Bohu, myslela jsem si, že jsem se zbláznila." Harry se zasmál mému vzrušení s hlubokými ďolíky ve tvářích. "Trochu vypadáš, jako ona víš"dobíral si ji i mě zároveň. "Sakra si včera v noci nespala?"

"Ne" stěžovala jsem si a zavrtěla hlavou. "Nemohla jsem spát ..."

Harryho oči se rozšířily v šoku, při pohledu na mě s překvapeným výrazem. "James tě udržoval tak pozdě vzhůru, jo? Zeptal se sugestivně.

"Ne!" Protestovala jsem a otočila hlavu, abych zakryla červeň, která se mi postupně rozšiřovala po tvářích. "Nic takového se nestalo."

"To je lež" pokračoval Harryho hlas byl chraplavější, než bylo obvyklé. "Vsadím se, že ti to strčil do prdele ne?"

Jen jsem zírala a odmítla jsem mu dát uspokojení vidět mě znova červenat při volbě jeho slov. Byl mnohem odvážnější, než jsem zvyklá, takže jsem šokovaná z jeho hrubé slovní zásoby. A aby toho nebylo dost, tak jsem ho ucítila mnohem blíže, že jsem čekala, že jeho rty se otřou o mé uši.