Chapter 17 2/2 a 18 1/2

Pokud nechcete po každý čekat než sem dám odkaz, tak si to hlídejte na wattpadu..
17 2/2->http://www.wattpad.com/40984722-psychotic-cz-chapter-17-2-%C4%8D%C3%A1st
18 1/2->http://www.wattpad.com/41093909-psychotic-cz-chapter-18-1-2

Chapter 16 2/2 a 17 1/2

Omlouvám se, že sem to sem nedala..
16 2/2 ->http://www.wattpad.com/40502173-psychotic-cz-chapter-16-2-2
17 1/2 ->http://www.wattpad.com/40776234-psychotic-cz-chapter-17-1-%C4%8D%C3%A1st

Chapter 16 1/2

Zapomněla jsem to sem na blog dát :D Takže pokud ještě někdo nečetl tak tady -> http://www.wattpad.com/40191167-psychotic-cz-chapter-16-1-2

Chapter 15 2/2

Odkaz na další část.xx Za komenty budeme rádi(klidně i sem!!)
http://www.wattpad.com/40074165-psychotic-cz-chapter-15-2-%C4%8D%C3%A1st

Dotaz

Máme to sem dávat dál? Myslím, že to nemá cenu, stejně to tady nekomentujete, nechápu proč. Dřív jste dali 9 komentů a teď 2? Takže se uvidí podle toho, jak budete chtít.

!!Nepřestaneme překládat jen to nebudeme dávat sem, jenom na wattpad.!!
Chapter 15 1/2 http://www.wattpad.com/39972524-psychotic-cz-chapter-15-1-%C4%8D%C3%A1st

Chapter 14 2/2

Adell.xx

James mi věnoval nechápavý pohled, asi čekal něco více zábavného nebo vzrušujícího. Ale pak přikývl, souhlasil s mým výběrem.

Šli jsme k velkému stolu, kde byla žena v oranžové vestě, její kůže byla bledá a její světlé vlasy měla v culíku. ‘‘Dobrý den.‘‘ pozdravila. ‘‘Zdravím‘‘ odpověděl James a věnoval té ženě malý úsměv.

Chapter 14 1/2

Adell.xx

Pocit chladu byl přetrvávající v říjnovém ovzduší, teplota klesla dolů, začínala zima. Byla jsem schoulená pod mojí peřinou a četla si dříve než před půl hodinou,  tak zoufale bych si přála se vrátit zpátky do postele.  Ale už jsem Jamesovi slíbila, že ho budu doprovázet dnes večer na veletrh; a musím se připravit.

Chapter 13 2/2

Danul.xx

Harryho pohled

Seděl jsem tam a čekal na návrat Rose a přemýšlel, co se mohlo stát. Ať to bylo cokoli, jsem si jistý, že by si měla pospíšit. Protože se lidé začali dívat. Nebo se možná vždycky dívali jen jsem si  prostě nikdy nevšiml. Ať tak či onak oni hleděli na mě, ale nikdy se jejich pohledy nemohli setkat s mým, protože jakmile jsem se podíval zpátky, tak jejich oči těkaly pryč. Stráže vždy předstírali, že něco hledají, zatímco ostatní pacienti své pohledy vždy odvracely, jako bych byl medůza a nemohli se mi podívat do očí jinak by čelili smrti.

Chapter 13 1/2

Danul.xx

#U minulé části jste nás moc nepotěšili, i když jsme zase prosili, to pro nás nemůžete udělat?? Jak chcete.

Harryho temné oči se podívaly dolů a já nemohla rozpoznat  jeho emoce, které v sobě držel. Hodně se zlobil. Věděla jsem to. Z nějakého důvodu jsem se cítila provinile, jakoby mě právě načapal při nevěře a já nemohu říct, který z nich je víc naštvaný asi Harry.

Chapter 12 2/2

Adell.xx

#U minulého jste nechali málo komentů, i když jsem vás prosila, abyste to okomentovali víc. Vážíme si všech komentářů, no potěšilo by nás, kdyby jich bylo mnohem víc

Ale bylo tam ještě něco jiného, co se stalo na začátku srpna.  Cítila jsem jakoby to datum držel ještě nějaký význam, ale nepamatuju si jaký.

Chapter 12 1/2

Adell.xx

#Tahle část se mi překládala dost těžce, takže bych byla ráda, za více komentů. Opravdu je tak těžké napsat třeba jedno pitomé slovo? Stačí mi názor na překlad, nebo názor na postavy nebo názor na kapitolu, cokoliv. Děkuju!

Harryho pohled

Nemůžu tomu kurva uvěřit. Kdo si myslí, že je? Jen proto, že je strážce neznamená že semnou může mluvit, především ne tak jak mluvil. A jednat jakoby měl požadavek od Rose,  aby mi říkal co mám a co nemám dělat, když k ní přišel, byl vzteklý. Jen proto, že šli jednou rande, neznamená že ji vlastní. Ale nebylo to jen to, co řekl, co mi vadilo. Byl to fakt, že jedna tak nevinně a galantně, když byl ale opravdu jen zbabělec.  Měl Rose zmást, ale já to umím líp.  A věděl jsem, že moje podezření neposkytlo tolik důkazu, jak bych chtěl, ale něco, co bylo mimo.

Chapter 11 3/3

Danul.xx

#Všechny komenty potěší! Děkujeme! Vždycky se nám pak lépe překládá. A pokud chcete zítra část, tak ať tu je minimálně 10 komentářů.

"Čokoládu... v poslední době jsem neměl nic k jídlu krom těch hoven tady, který jsou kdo ví z čeho. Čokoláda je vše nad čím jsem přemýšlel o"

"Dobře, dobře můžu se dostat do průšvihu, ale stejnak prohraješ, takže na tom nezáleží."

" Jsi na.." vyzval mě Harry.

Chapter 11 2/3

Danul.xx

#Všem děkujeme, co to komentují, no i tak vás to komentuje málo. Mohli by jste prosím KAŽDÝ kdo si to přečte zanechat koment? Budeme vám vděčné:)

"Nemůžu říct, že nejsem žárlivý" zašeptal. Jeho horký dech mě pokaždé donutí se zachvět. Cítím, jak se celé mé tělo vznítilo, jako by už právě bylo v plamenech. Harry byl tak sexy už jeho přítomnost sama a nikdo nikde. Bylo toho až příliš a já nevím, jak reagovat. Měla jsem ho odstrčit a plácnout ho od jeho nesprávných předpokladů, ale z nějakého důvodu jsem to neudělala. Způsobil ve mě takový zmatek. Byl sarkastický a arogantní a provokativní každičkou minutu a pak přiznal největší obavy a zachránil mi život. Zdálo se, jako by za tou temnou stranou byla nějaká napřed, jako by to byla v tomhle drsném ústavu maska. Nebo alespoň, jsem v to doufala, protože ten druhý Harry se mi líbí víc.

Chapter 11 1/3

 Danul.xx

#Zase prosíme o komenty, opravdu se nám pak lépe překládá. 

P.S pokud si tohle čte ta co, překládá Psychotic na té druhé stránce, tak ti chci říct, že my jsme neřekli, že máme lepší překlad. A mě boleli záda, jsem teda nikde nenašla ;) Tak nás neshazuj, každý si to překládá jinak a podle sebe.Dík!

Vytrhla jsem se ze spánku mé zanedbané tělo šlo přes spoře osvětlenou halu a moje nohy se motaly. Sotva jsem měla energii na procházku byla jsem, tak vyčerpaná. Polovinu noci jsem se věnovala Jamesově děsivé teorii a moje mysl byla plná předpokladů a vysvětlení.

Chapter 10 2/2

Adell.xx

#Další část je tady, takže chci vás zase poprosit o komentáře. Čím víc komentů, tím dřív bude část. 

‘‘Si  připravená jít?‘‘ zeptal se. Přikývla jsem, zavřela jsem dveře a šla jsem vedle něj.

Chapter 10 1/2

Adell.xx

#Tahle část je krátká, no to protože jsem neměla čas toho přeložit víc, ani nebyla nálada a nešlo to. No bohužel jste splnili podmínky, tak jsem vám aspoň sem dala ten kousek, co jsem stihla. Zase prosím o komentáře, pokud tu nebude víc, jak 8 komentů, nedám další. Děkujeme .xx 

Cítila jsem se nervózní a vzrušeně, když jsem vyklouzla do mých černých skromných šatů, pouze půl hodinu něž má přijet James, aby mě vyzvedl na večeři. Kelsey sedí na mé posteli s nohama visícíma přes postel,  když mi dává rady, co si mám obléct.  No, měla být, tak jako tak. Ale stejně jako já nemohla přestat myslet na Harryho, zdá se.  Vypadalo to jako, že moje mysl nebyla jediná, co se do ní vplížila nedobytně úchvatná jeho tvář.

Chapter 9 2/2

Danul.xx

#Prosíme každého kdo si tohle přečte ať zanechá komentář. Líp se nám pak překládá! A pokud tu nebude hodně komentů, tak se rozmyslíme jestli to má cenu překládat dál. Děkujeme xx

Harryho pohled

"Jsou to kecy!" zařval jsem. "Byl jsem tu v pasti v temný místnosti po celý týden bez zásahu člověka, bez koupelny, žádné převlečení oblečení a teď jsem z toho pekla konečně venku a nemůžu si zapálit ani jednu cigaretu?"

Chapter 9 1/2

Danul.xx

Cynthia Porter. To bylo její jméno. Věděla jsem, že jsem se sní bavila a líbila se mi. Měla jsem nani vzpomínky, ikdyž jich bylo jen pár, ale všechny byli nějak stejné. Byla v instituci jako pacientka. Byla dokonce v Loriině kanceláři kvůli měsíčním kontrolám.

Jediný problém byl, že neexistovala.

Chapter 8 2/2

Adell.xx

Náhle jsem se posadila celá promočená potem, třásla se zimou a horkem najednou.  Takový divný sen. Těžce jsem dýchala v stále včerejších šatech. Myslím, že jsem usnula.  Moje oči se přemístili na hodiny a zjistili, že je pět ráno. Všechny naděje, že bych znova usla, byli ztracené, byla jsem tedy vzhůru.  Mohla jsem se připravovat na můj obávaný den v práci.

Chapter 8 1/2

Adell.xx

‘‘Na samotce? Děláš si srandu?‘‘ Křičela jsem příliš hlasitě.

Kelsey odpověděla ponurým přikývnutím, a popíjela skleničku s coca colou

‘‘To není fér! Jak dlouho tam je?‘‘ zeptala jsem, ale stále příliš hlasitě.

‘‘Není fér?‘‘ opakovala ‚‘‘Rose, Harry praštil s Normanovou hlavou do cihlové zdi a teď je v bezvědomí.‘‘

‘‘Jo, ale on mě ochránil před znásilněním! Nebo ještě hůř, kdo ví co by byl schopný udělat‘‘ bránila jsem ho.

Chapter 7 3/3

Danul.xx

Rose's pohled

Chodila jsem po chodbách instituce a doufala, že najdu cestu do hlavní kanceláře, kde by s největší pravděpodobnostní měla být paní Hellmanová. Chtěla jsem se jí zeptat, co bysme měli udělat, abychom všichni zůstali v bezpečí. Je lepší mít plán a jít za ní, než sedět a čekat než někdo přijde.

Mé kroky byly v tichých chodbách až příliš hlasité a v okruhu míle je mohl slyšet každý. Mím cílem bylo jít tak tiše, aby to zabránilo jakékoliv konfrontaci, ale nezdálo se, že by momentálně někdo pracoval.

Chapter 7 2/3

Danul.xx

Rose's pohled

Vracela jsem se do Loriiné kanceláře s mnohem lepší náladou, i přes příšerné počasí. Což bylo zvláštní, Harry ve mě probudil něco, co způsobuje, že se nějakým způsobem cítím líp. Místo toho, abych byla naštvaná musím přiznat, že byl na obědě okouzlující.

Během hry byl tak vtipný a charismatický a ve skutečnosti i sladký. Ikdyž byl také hrubý a měl vulgární poznámky stále byl přitom sladký. Přesto, na něm bylo něco.... osvěžujícího.

Chapter 7 1/3

Danul.xx

Harryho pohled

Jáká úleva být zpátky. Domov sladký domov vážně? Vdechoval jsem vůni, která se podobala zvratkům. Jak budu moct sedět na této vrzající posteli s zaprášenou matrací, která byla zabarikádována obrovskými automatickými dveřmi. Miluju to.

Moje nohy šourali po tvrdé betonové podlaze až jsem došel k posteli posadil se a povzdechl. Přísahám pokud jste normální člověk, tak byste se do týdne tady zbláznily také.

Chapter 6 2/2

Adell.xx

‘‘Dobře, tak tohle byla špatná volba. Vyhraju‘‘ řekla jsem mu.

‘‘Jsi si jistá?‘‘ řekl a nahodil vážný výraz.

‘‘Ano, určitě. Nikdy jsem neprohrála.  Hrála jsem spolu se svojí rodinou pětkrát a vždy jsem vyhrála.‘‘ řekla jsem, při vzpomínce na to, jsem se musela usmát.

Chapter 6 1/2

 Adell.xx

Šla jsem podél chladných ulicích do práce, necítím se příliš dobře. Mrzlo a sněžilo, jako obvykle, ale něco v atmosféře způsobilo, že se cítím v depresi a vyčerpaně. Možná to byl jeden z těch dnů.

I přes mojí mizernou náladu,  jsem se usmála při vzpomínce na včerejší  cestě domů s Jamesem.  Byl takový gentleman a byl opravdu vtipný, v roztomilém způsobu.  Chtěla jsem s ním trávit každou minutu víc a víc.

Chapter 5

Danul.xx

Ulice byly prázdné a nikdo nikde. Z nebe padal velkou rychlostí hustý sníh. Šla jsem a pevně objímala svou chladnou kůži, cítila jsem jak jsem se zimou zachvěla a odpočítavala sekundy dokud nebudu konečně ve své teplé posteli. Byl to dlouhý den, a moje bolest hlavy se opět vrátila. Chystala jsem zrychlit krok a urychlit tak mou cestu domů, když jsem zaslechla své jméno.

Chapter 4

Adell.xx

Chladné počasí Londýna, nesnáším. I přestože jsem spodní lem kabátu držela u těla, i tak si chladný vítr našel skulinu a donutil mě roztřást se jako osika. Stoupala jsem po schodišti - zdálo se příliš honosné na to, jak instituce vypadala zevnitř. Šaty dělaj člověka, schody dělaj  budovu - a ani jedno není pravda. Ještě, než jsem zmrzlou rukou sáhla po klice, ohlédla jsem se do ulic; všude klid, všude ticho, všude prázdno - to bude asi počasím.

Chapter 3

Danul.xx

"Můžeš mi, vysvětlit, co tady děláš?" Pomalu jsem se otočila, snažila jsem se oddálit tu chvíli, kdy budu muset tváří v tvář oné osobě začít vysvětlovat. Spatřila jsem postarší ženu. Obličej mi nebyl povědomý - nikdy předtím jsem ji nepotkala. Zapamatovala bych si totiž její husté zrzavé lokny.

Chapter 2

Adell.xx

Uběhl týden. Týden, kdy Harry  dorazil na instituci.  Neudělal toho moc, jak jsem si myslela. On prostě dodržoval pravidla. Většina lidí se duševně zhroutí ve svém prvním týdnu, ale už od začátku jsem věděla, že Harry není jako ostatní. Byl jiný. Vždy dodržoval pravidla. To se může zdát v pořádku, ale mě to děsilo k smrti. Byla jsem zvyklá, že pacienti vyšilují, vykřikují slova plná hrůzy a vzteku, snaží se ošetřovatele napadnout. Takovéto situace mě nepřekvapovaly, věděla jsem jak reagovat. Ale on byl příliš poslušný, plnil všechno, co po něm chtěli. Šílenci takhle nekonali. Šílenci prodělávali záchvaty vzteku, byli plní agresivity, protože věděli, že tady budou zamčení na hodně, hodně dlouho - to je děsilo nejvíc. Harry však předváděl, že vystrašený není. Měl něco v plánu. A to děsilo mě.

Chapter 1

Adell + Danul .xx

Nebyl to nejlepší den, co jsem měla. Mrholilo, a ponuré počasí dělalo instituci strašidelnější víc než byla. Boleli mě záda od toho, co jsem se předklonila, abych ustala postel, kdo ví co dělají, že každý prostěradlo je špinavé a smrdí. Moje nohy mě také boleli z důvodu chození do každé místnosti dávat levné jídlo, kterému se ani tak pomalu říkat nemohlo. Jediný zvuk v hale byli moje nohy jdoucí po betonové podlaze. Všichni ostatní pacienti byli pravděpodobně  na obědě, nebo dělali něco  ve speciálních místnostech. Jakmile jsem dala jídlo do posledního pokoje, spolupracovnice jménem Kelsey přišla ke mně. Byla o pár let starší než já. Pokud jde o mě je to můj třetí měsíc zde ve Wickendalovské duševní nemocnici pro duševně choré zločince. Pracovala jsem především, jako pomocnice sestry, ale s přísným bezpečnostním opatřením a pečlivým dohledem. Ale pracovala jsem i tam, kde je příliš moc zranění a je mě tam  potřeba. Byla jsem jako všechny dívky, když bylo potřeba, tak byli zaměstnány.